Budoucí kardinál Marchetto: Ti, kdo zachraňují životy migrantů, si zaslouží chválu

Antonella Palermo – Vatican News

O jedné z nejnaléhavějších otázek, které zaměstnávají politickou a mediální agendu, totiž o zvládání fenoménu migrace, zejména po středomořské trase, hovořil pro vatikánská média jeden z kardinálů, který bude jmenován při konzistoři v sobotu 30. září, monsignor Agostino Marchetto z italské Vicenzy, bývalý sekretář Papežské rady pro pastoraci migrantů. Spolu s dalšími pěti budoucími kardinály z různých oblastí světa hovořil s novináři v Tiskovém středisku Svatého stolce a vatikánským médiím řekl: Ti, kdo zachraňují životy, jsou hodni naší chvály.

Papež nepřestává vyzývat k respektu a přijetí migrantů, na politické úrovni jsme však svědky skutečně patové situace. Jak se z ní podle vás můžeme dostat?

Domnívám se, že existuje určitý základ, který je třeba zohlednit v řešeních, jež musí být spravedlivá a legitimní. To neznamená, že je to snadné a že někdy nedochází k mimořádným situacím. Ale nemůžeme vždy vyhlašovat mimořádné situace, protože to znamená, že relativizujeme to, co je trvalým jevem, který tu byl dříve a bude tu i poté. Takže když říkáme, že mimořádnou situaci řešíme mimořádnými opatřeními, musíme vzít v úvahu, aby nešla proti lidským právům. Tolik jsme po nich volali, po těchto právech, a nakonec po druhé světové válce přišla. Teprve s druhou světovou válkou si lidé uvědomili, co se stalo, když se tato práva nerespektovala. Nesmíme upadnout do stejné chyby, existuje legislativa. Například mořské právo... Jak ho můžeme nerespektovat? Je to jedna z nejobyčejnějších forem respektu k důstojnosti lidí, navíc lidí v ohrožení.

V posledních dnech se také vedla velká debata o stavu nezletilých migrantů....

S nezletilými migranty se podle mezinárodního práva musí zacházet jako s uznanými uprchlíky. Musí být plně respektováni a nelze je odmítat.

Třetího října uplyne deset let od ztroskotání lodi na Lampeduse, při kterém zahynulo 368 migrantů. Jak definujete cestu, kterou jsme od té doby urazili, pokud jde o vnímavost vůči tomuto jevu a politiku?

Už samotný fakt, že jsme měli papeže mezi sebou, s takovou dynamikou a svěžestí při hlásání slova i pro tuto kategorii lidí postavených na okraj, při všech těchto obtížích, je úspěchem.

Vznikl spor v otázce nevládních organizací, které ve Středomoří zachraňují ty, jež přicházejí ze zemí nucené emigrace...

Ti, kdo zachraňují, si zaslouží naši chválu. Pak musíme analyzovat různé situace. Lidé, kteří se věnují záchraně uprchlíků, jsou vítáni, protože chrání lidskou důstojnost.