Kardinál Fernández: Ohledně Medžugorje se s novými normami snáze dospěje k závěrům

L'Osservatore Romano

Ohledně Medžugorje zatím nedošlo k žádnému závěru, ale myslíme si, že s těmito normami bude snazší pokračovat a dospět k rozhodnutí. Na tiskové konferenci, na níž byly představeny nové normy pro rozlišování domnělých nadpřirozených jevů, to uvedl kardinál Víctor Manuel Fernández, prefekt Dikasteria pro nauku víry, v odpovědi na otázku jedné z novinářek. Poté dodal, že v jiných případech, které jsou v Dikasteriu přítomny již mnoho let, bude s těmito normami snazší dospět k prozíravým závěrům. Jak pokračoval: „V mnoha případech se tyto jevy dobře a normálně vyvíjely. Někdy lze fenomén snadno zvládnout, nejsou s ním žádné problémy, přináší pozitivní plody: to se stalo ve většině svatyní. Mnohé svatyně hojně navštěvované věřícími měly na počátku podobnou zkušenost. Nikdy nedošlo k prohlášení, ani ze strany biskupa, ani ze strany dikasteria, ze strany kohokoli, a normálně se bez problémů rozvíjely jako lidová zbožnost. Stručně řečeno, k tomu, aby nějaký krásný jev rostl“, vysvětlil kardinál Fernández, „není třeba prohlášení o nadpřirozenosti. V případě Lurd, Fatimy, Guadalupe nebyl obrovský růst závislý na prohlášení o nadpřirozenosti“.

A na druhou otázku na stejné téma kardinál Fernández odpověděl: „O Medžugorji uvidíme. Protože jsem například nečetl materiál, který je v dikasteriu, znám některé podrobnosti, ale musíme to prostudovat, abychom s těmito novými normami došli k závěru. Mějte na paměti, že nějaký jev může být považován za dobrý, nikoliv nebezpečný v počátcích a může mít určité problémy v pozdějším vývoji. Někdy tedy musí určité prohlášení objasnit tyto různé fáze: to je rozdíl, který je třeba zvážit. A pak i za předpokladu, že by došlo k nihil obstat, zároveň by snad mělo být vyjasněno, že některé detaily by neměly být brány vážně. Protože jestli si dobře vzpomínám, myslím, že Panna Maria tam také dala nějaké příkazy, kde uvedla čas, místo, co má biskup udělat a tak dále. To se bude muset vyjasnit“.

Mezinárodní vyšetřovací komise

S cílem objasnit skutečnosti týkající se Medžugorje zřídil Benedikt XVI. dne 17. března 2010 při tehdejší Kongregaci pro nauku víry mezinárodní vyšetřovací komisi. Komise, jíž předsedal kardinál Camillo Ruini, shromáždila a na sedmnácti zasedáních prozkoumala veškerý materiál k této otázce a předložila papeži podrobnou zprávu s hlasováním o nadpřirozenosti či absenci nadpřirozenosti těchto zjevení. Uvedla přitom nejvhodnější pastorační řešení. Komise ke svým závěrům prozkoumala veškerou dokumentaci uloženou ve Vatikánu, ve farnosti Medžugorje a také v archivech tajných služeb bývalé Jugoslávie. Vyslechla údajné vizionáře a svědky. Kromě toho v dubnu 2012 proběhla v Medžugorji inspekce. Tato práce trvala téměř čtyři roky, až do 17. ledna 2014: závěrečná zpráva byla předána papeži Františkovi.

Pokud jde o Medžugorje, papež František v odpovědi na otázku během tiskové konference v letadle při návratu z apoštolské cesty do Fatimy dne 13. května 2017 připomněl, že všechna zjevení nebo údajná zjevení patří do soukromé sféry, nejsou součástí běžného veřejného magisteria církve.

A zmínil se zejména o práci vyšetřovací komise, přičemž rozlišil tři aspekty: „O prvních zjeveních, kdy [vizionáři] byli ještě náctiletí, se ve zprávě víceméně říká, že je třeba pokračovat ve vyšetřování. O současných údajných zjeveních má zpráva své pochybnosti a za třetí, skutečné jádro Ruiniho zprávy dokazuje, že je zde duchovní skutečnost, pastorační skutečnost, lidé, kteří tam přicházejí a obracejí se, lidé, kteří se setkávají s Bohem, kteří mění svůj život. Na to neexistuje žádný kouzelný proutek a tuto duchovně-pastorační skutečnost nelze popřít“.

Jmenování Hosera: zvláštního vyslance a poté apoštolského vizitátora

S ohledem na tuto skutečnost se papež 11. února 2017 rozhodl pověřit polského arcibiskupa Henryka Hosera posláním zvláštního vyslance Svatého stolce, aby získal hlubší znalosti o pastorační situaci v Medžugorji a především o potřebách věřících, kteří tam přicházejí na pouť, aby tak navrhl možné pastorační iniciativy do budoucna. Jednalo se tedy o misi výhradně pastoračního charakteru.

Dne 31. května 2018 František - aniž by se pouštěl do konkrétních otázek souvisejících s údajnými zjeveními - jmenoval arcibiskupa Hosera apoštolským vizitátorem zvláštního charakteru pro farnost Medžugorje, a to na dobu neurčitou a ad nutum Sanctae Sedis. Tento úkol měl stále výlučně pastorační charakter, v návaznosti na poslání zvláštního vyslance Svatého stolce, které již vykonal. Posláním apoštolského vizitátora, oznámilo Tiskové středisko Svatého stolce, je zajistit stabilní a nepřetržité doprovázení farního společenství v Medžugorji a věřících, kteří se tam vydávají na pouť a jejichž potřeby vyžadují zvláštní pozornost.

Pouť do Medžugorje za Kristem a jeho Matkou

V rozhovoru pro Vatican News monsignor Hoser vysvětlil, že poutníci z celého světa přicházejí do Medžugorje, aby se setkali s Kristem a jeho Matkou: Mariánská cesta je nejjistější a nejbezpečnější, protože vede k Ježíši. V Medžugorji mají totiž věřící ve svém středu mši svatou, adoraci Nejsvětější svátosti, masivní frekvenci svátosti pokání. Pro arcibiskupa se jedná o skutečný kristocentrický kult, prožívaný v blízkosti Panny Marie, uctívané pod titulem Královna míru.

Papež František povoluje poutě

V tomto duchu také 12. května 2019 monsignor Hoser a apoštolský nuncius v Bosně a Hercegovině, arcibiskup Luigi Pezzuto, oznámili rozhodnutí papeže Františka povolit poutě do Medžugorje, které tak mohou být oficiálně organizovány diecézemi a farnostmi a nebudou se již konat pouze soukromou formou, jak do té doby určovala Kongregace pro nauku víry.

V této souvislosti tehdejší prozatímní ředitel Tiskového střediska Svatého stolce Alessandro Gisotti upřesnil, že papežovo povolení musí být doprovázeno  obezřetností, aby tyto poutě nebyly vykládány jako potvrzení událostí, které církev ještě potřebuje prozkoumat. Je tedy třeba se vyvarovat toho, aby tyto poutě vyvolávaly zmatek nebo dvojznačnost v doktrinálním smyslu. To se týká i pastýřů všech řádů a stupňů, kteří mají v úmyslu jet do Medžugorje a celebrovat tam nebo koncelebrovat, a to i slavnostním způsobem. Gisotti také zdůraznil, že vzhledem ke značnému přílivu lidí a hojným plodům milosti, které z toho vyplývají, je toto ustanovení součástí zvláštní pastorační pozornosti, kterou Svatý otec zamýšlel věnovat této skutečnosti, zaměřené na přízeň a podporu plodů dobra. A tak apoštolský vizitátor snáze naváže vztahy s kněžími, kteří mají na starosti organizaci poutí do Medžugorje, jako lidmi spolehlivými a dobře připravenými, a nabídne jim informace a pokyny, aby mohli tyto poutě plodně vést.

Aldo Cavalli nový apoštolský vizitátor

Dne 27. listopadu 2021 papež jmenoval arcibiskupa Alda Cavalliho nástupcem arcibiskupa Hosera - který zemřel 13. srpna téhož roku - apoštolským vizitátorem, závislým na Svatém stolci, který má na starosti pastoraci poutníků, putujících do Medžugorje za modlitbou.