Papež: Kéž naslouchání bez odsuzování vede k jednotě mezi katolíky a pravoslavnými

Edoardo Giribaldi - Vatikán

Horizont plného společenství, které se dosud neuskutečnilo kvůli tisíciletému rozdělení, se stává podnětem k modlitbě a společné práci na přípravě přijetí božského daru jednoty. Papež František ve svém poselství konstantinopolskému ekumenickému patriarchovi Bartoloměji I. u příležitosti svátku svatého Ondřeje vybízí k naslouchání bez odsuzování jako hlavní cestě ke shodě mezi katolíky a pravoslavnými. Jde o svazek, který se, jak papež doufá, může uskutečnit při společných oslavách blížícího se 1700. výročí prvního ekumenického koncilu v Niceji, jako svědectví o rostoucím společenství, které již existuje mezi všemi, kdo jsou pokřtěni ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.

Výměna katolické a pravoslavné delegace

Poselství ekumenickému patriarchovi přednesl kardinál Kurt Koch, prefekt Dikasteria pro podporu jednoty křesťanů, na závěr božské liturgie konané v patriarchálním kostele svatého Jiří v tureckém Istanbulu. Přítomnost delegace Svatého stolce - včetně dalších představených dikasteria, sekretáře Mons. Flavia Paceho a podsekretáře Mons. Andrey Palmieriho, spolu s apoštolským nunciem v Turecku, arcibiskupem Markem Solczyńskim - je součástí tradiční výměny katolických a pravoslavných delegací u příležitosti příslušných svátků svatých patronů.

Plodný dialog v ekumenickém hnutí

Papež František připomíná nedávné 60. výročí vyhlášení dekretu Unitatis redintegratio, kterým katolická církev oficiálně vstoupila do ekumenického hnutí. Cestu dialogu, zvláště ‚plodného‘ s pravoslavnými, ve znamení ‚obnoveného bratrství‘, které je dnes prožíváno ‚se zvláštní intenzitou‘.

Tisíciletá rozdělení, která je nutno překonat v plném společenství

František však poznamenává, že plné společenství mezi všemi křesťany, které si dokument přeje, se zatím nestalo skutečností. To není překvapivé, zdůrazňuje papež, protože tisíciletá rozdělení nelze překonat během několika desetiletí. Úplná shoda nemůže odhlédnout od svého eschatologického rozměru, který je nepopiratelný do té míry, že cesta k jednotě se shoduje s cestou spásy, která již byla darována v Ježíši Kristu a na níž se církev plně podílí až na konci časů.

Modlitba a společné úsilí o jednotu

Konečný cíl společenství mezi křesťany a pravoslavnými by se proto podle Františka neměl ztrácet ze zřetele, stejně jako ‚důvěra‘ v jejich jednotu, které má být dosaženo ‚v průběhu dějin a v rozumném čase‘.

Katolíci a pravoslavní se nikdy nesmí přestat modlit a spolupracovat, aby se připravili na přijetí božského daru jednoty.

Naslouchání bez odsouzení, synodální model

Odhodlání katolické církve v tomto směru dostalo od poslední synody další impuls, píše papež. Naslouchání bez odsuzování je model, který převzalo shromáždění biskupů. Je to příklad, který, jak František doufá, ve světě rozervaném protiklady a polarizací lze napodobit i v dialogu mezi různými křesťanskými konfesemi. Papež rovněž připomíná příspěvek metropolity Joba Pisidského, delegáta konstantinopolského ekumenického patriarchy, na římské synodě.

Jednota křesťanů, znamení míru v době války

Blížící se výročí prvního ekumenického koncilu v Niceji, jak uvádí papež, posílí již existující vazby a povzbudí všechny církve k obnovenému svědectví v dnešním světě. Bratrství mezi různými konfesemi bude příkladem pro svět ‚postižený válkou a násilím‘. V tomto smyslu František na závěr obnovil výzvu k míru na Ukrajině, v Palestině, Izraeli a Libanonu, jakož i ve všech těch oblastech, kde se vede to, co jsem často nazýval světovou válkou po částech.