Synodní brífink v pondělí sedmého října

Tiziana Campisi a Giampaolo Mattei - Vatikán

Práci synody v pondělí 7. října v Aule Pavla VI. s 351 účastníky „předcházela modlitba a chvíle pohnuté účasti na bolesti lidí na Blízkém východě, kteří trpí kvůli válce, v den, který je dnes, 7. října, dramaticky symbolický“, oznámil Paolo Ruffini, prefekt Dikasteria pro komunikaci a předseda Komise pro informace, na brífinku pro novináře v Tiskovém středisku Svatého stolce, který uvedla zástupkyně ředitele Cristiane Murrayová. Papež - bylo připomenuto během brífinku - zaslal „v tento smutný den“ List katolíkům Blízkého východu. A při zahájení prací, jak informoval Ruffini, kardinál Grech připomněl, že dnešní den je z papežovy vůle „dnem modlitby a postu“, a to v duchovní návaznosti na růženec za mír, který byl v neděli 6. října pronesen v bazilice Santa Maria Maggiore. „Modlitba, půst, ale také dobročinnost,“ připomněl Ruffini a informoval, že v aule se ujal slova kardinál almužník Konrad Krajewski, který vyhlásil sbírku finančních prostředků určených zejména pro farnost Gaza a pro faráře otce Gabriela Romanelliho, „kterému papež každý den telefonuje, aby byl nablízku trpícím“.

Styl milosrdného Samaritána

Prefekt dikasteria pro komunikaci informoval, že kardinál Grech připomněl účast 9 z 21 nových kardinálů, jejichž jmenování oznámil papež František v neděli 6. října, na synodním shromáždění. Jsou jimi: Luis Gerardo Cabrera Herrera, Tarcisio Isao Kikuchi, Pablo Virgilio Siongco David, Ladislav Nemet, Jaime Spengler, Ignace Bessi Dogbo, Dominique Mathieu, Roberto Repole, Timothy Peter Joseph Radcliffe.

Ruffini poté odkázal na meditaci benediktinky Ignazie Angeliniové a na zprávu kardinála generálního zpravodaje Jeana-Clauda Hollericha o modulu II Instrumentum laboris. Konkrétně řekl: „Matka Ignazia nás vyzvala, abychom prožívali cestu synodální církve tím, že se necháme inspirovat stránkou evangelia o milosrdném Samaritánovi. Samaritán, jak řekla, se stává symbolem synodální cesty, přístupu, který zahrnuje pokoru a soucit“. A „to vede církev k přijetí radikálně nového poslání, vedeného milosrdenstvím a autentickými vztahy“. Z toho vyplývá „silný důraz na konverzi nejen jednotlivců, ale i vztahů, aby se přešlo k jinému modelu synodální církve“.

Jednání synodního shromáždění

Kardinál Hollerich „propojil úvahy o vztazích s tématem míru a nastínil strukturu modulu II, který předpokládá hluboké studium vztahů jako zásadní pro synodální církev,“ uvedl Ruffini. Poté zvláštní sekretář synody, otec Giacomo Costa, podrobně vysvětlil pracovní metodu, kterou novinářům na brífinku představila Sheila Piresová, tajemnice komise pro informace. Dopoledne pak pokračovalo synodální diskusí, která pokračovala také v pondělí 7. října odpoledne. Čtvrtá generální kongregace je naplánována na úterý 8. října, oznámila Piresová: „Shromáždění má podle článku 13 jednacího řádu zvolit členy komise pro přípravu závěrečného dokumentu. Poté budou předloženy zprávy jazykových komisí“. Podle modelu přijatého již v prvním týdnu se bude hlasovat o programu jednání, poté bude den pokračovat volnými projevy. Závěrem Piresová uvedla, že na středeční odpoledne jsou naplánována první dvě pastorálně teologická fóra na témata: „Boží lid, subjekt misie“ a „Úloha a autorita biskupa v synodální církvi“.

Synodální cesta v Asii

Církev musí stavět mosty a sama být mostem, proto je třeba věnovat pozornost různým kulturám a náboženstvím, pěstovat dialog a synodalitu. Indický kardinál Oswald Gracias, arcibiskup z Bombaje, člen řádné rady sekretariátu synody a také Rady kardinálů, pracovní skupiny, kterou František zřídil na začátku svého pontifikátu, aby mu pomáhala při řízení církve, na brífinku k aktuálním informacím o práci druhého zasedání XVI. řádného generálního shromáždění biskupské synody v Tiskovém středisku Svatého stolce zdůraznil, že pro pokrok v synodalitě se nelze obejít bez interkulturality. Dodal, že po II. vatikánském koncilu jsou ostatně přijetí a respektování druhého široce zavedenými pojmy. Kardinál uvedl příklad synodální cesty v Asii, kde se v roce 2022 konalo shromáždění zabývající se otázkami, o nichž se nyní jedná na synodě, a upozornil na potřebu obnovy pastorace. Klíčovými body jsou společná práce a společná cesta. Co se týče respektu ke kulturám, je pro kardinála Graciase zásadní, protože aby bylo možné budovat Boží království v zemích, kde existují odlišné místní kultury - a nečinit proselytismus -, je třeba si jich vážit, nikoliv vnucovat pojmy či koncepty, které by nebyly pochopeny, a proto je třeba být synodální.

Hlubší bratrství

Na asijském kontinentu probíhala synodní setkání do roku 2023, poté se sešlo na dvě stě biskupů, kteří diskutovali o respektu k náboženstvím, laických hnutích a křestním posvěcení každého jednotlivce. Pokud jde o vztahy s jinými náboženstvími, změnil se způsob, jakým se k nim vztahujeme: „Už jim neříkáme jiná náboženství, ale sousední (blízká) náboženství,“ pokračoval kardinál a zdůraznil, že je třeba spolupracovat. Asijští biskupové rovněž upozornili na význam digitálního světa a v synodě vidí pokračování své práce. „Jsem si jistý, že věci budou fungovat stále lépe a lépe,“ řekl bombajský arcibiskup, „že bude existovat více bratrství a lásky k církvi“.

Jedna rodina

Mons. Gintaras Grušas, předseda Rady evropských biskupských konferencí a arcibiskup vilniuský, se naopak pozastavil nad tím, jak synodní shromáždění prožívalo den modliteb a půstu za mír ve světě, který si přál papež František. Blízkost k těm, kdo prožívají utrpení a těžkosti způsobené válkou, například na Blízkém východě nebo na Ukrajině, dává na synodě zakusit, „že jsme všichni jedna rodina“, vysvětlil, „jedna rodina modlící se za mír a jednotu“. „Vedení dialogu je naším posláním,“ poznamenal mons. Grušas, který zdůraznil potřebu posilovat vazby mezi církvemi, zejména s těmi, které prožívají těžké časy.

Stále pozornější naslouchání

Na synodě roste vzájemné naslouchání, poznamenala sestra Mary Teresa Barronová, předsedkyně Mezinárodní unie generálních představených, podle níž se zlepšila schopnost naslouchat jeden druhému, což umožňuje lépe rozlišovat přesvědčení druhých. A naslouchání vede také k přiblížení se vyloučeným, marginalizovaným. Mezinárodní unie generálních představených v rámci synodální iniciativy zřídila od září 2023 kancelář věnovanou právě synodalitě, v níž pracuje interkulturní tým, jehož cílem je upřednostňovat naslouchání a vztahy, aby bylo možné jejich zlepšení. Záměrem je především pomáhat periferiím, zdůraznila řeholnice, a proto se pracuje zejména na tom, jak pokračovat v cestě synodality v Sýrii, Libanonu, Rusku, na Ukrajině, ve Vietnamu, Myanmaru a Indonésii. Sr. Barronová dostala otázku, jaký prostor mohou mít ženy v církvi dnes: „Existuje mnoho možností a příležitostí pro vedení, ale je třeba je prozkoumat, vyhodnotit. Záleží také na praxi, protože v některých zemích mohou být ženy v církvi vedoucími a v jiných ne, prohlásila, ale na vysvěcenou službu se nehledí. A i když je pravda, že existují ženy, které cítí povolání ke kněžství, týká se to širších otázek, než které jsou předmětem této synody, jako je například povolání Duchem svatým ke službě. Ženy jsou však v církvi v centru pozornosti, poznamenal kardinál Gracias a informoval, že na posledních třech poradách Rady kardinálů se diskutovalo o úloze žen v církvi z teologického a pastoračního hlediska. A pokud jde o téma služeb, charismat a povolání, monsignor Grušas upozornil, že role laiků a rodin mohou být na různých místech naplňovány různě, a proto je třeba role mužů a žen náležitě ocenit.

Dialog se studijními skupinami

Následně byly položeny otázky týkající se studijní skupiny pro jmenování biskupů a kardinál Gracias upřesnil, že existují dvě skupiny zabývající se postavením biskupa, jedna se zabývá jeho rolí a druhá procesem jmenování. „Postava biskupa je pro církev zásadní a jeho jmenování by mělo probíhat tím nejlepším způsobem,“ řekl kardinál a informoval, že obě skupiny začaly v této oblasti, která je pro církev tak zásadní a důležitá, spolupracovat. Se studijními skupinami, upřesnil Ruffini, mohou členové synodálního shromáždění v každém případě komunikovat a ti, kteří si to přejí, mohou přispívat. Jde o to, uzavřel bombajský arcibiskup, „naslouchat lidem, naslouchat a pochopit, jak zlepšit církev jako celek“.